Cílem každé firmy je vytváření zisku a udržení prosperity, čehož je možné dosáhnout pouze produkováním a poskytováním nejkvalitnějších a nejdostupnějších výrobků či služeb co největšímu počtu zákazníků. Takto jednoznačně definuje cíl podnikání i výrobní systém Toyoty – TPS. 

 

Kořeny tohoto unikátního systému sahají k Sakičimu Tojodovi (1867 – 1930), vynálezci automatického tkalcovského stavu. Mladý Tojoda při pohledu na svou matku pracující na starém tkalcovském stavu přemýšlel, jak jí práci zjednodušit. Při tkaní látky je osnova protkávána útkem zprava doleva a zpět. K takové práci musely být použity obě ruce i nohy. V roce 1890 však Tojoda vynalezl manuální dřevěný tkalcovský stav a díky nové koncepci, která umožnila současné založení útku jednoduchým pohybem přirážejícího paprsku jednou rukou dopředu i dozadu, vzrostla produkční kapacita stavu v porovnání s výrobou do té doby běžnou o neuvěřitelných 40%.

 

Sakiči Tojoda poté dále věnoval svou pozornost výzkumu automatizace - v té době stále ještě v počátcích - a výsledkem jeho úsilí byl v roce 1896 Tojodův první automatický tkalcovský stav. V letech 1909 a 1914 následovala další vylepšení a v roce 1924 pak vyvinul společně se svým nejstarším synem Kiičiró Tojodou tkalcovský stav typu G s plynulou výměnou člunku. Tento stav přinášel jednu převratnou výhodu: když se na původních stavech přetrhla osnova, stroj přirozeně nic nepoznal a tkal dál, nekvalitně utkaná místa pak byla nalézána až při kontrole po ukončení tkaní. Tak docházelo k výrobě mnoha zmetků. Aby předešli nekvalitní a tedy zbytečné práci, hlídali automatické tkalcovské stroje od rána do večera lidé, kteří jejich chod na místě zastavili, když se vlákno přetrhlo. Způsob takové práce byl ale obrovským plýtváním pracovní síly – muda. Zabránit tomu dokázali otec a syn Tojodové geniálním nápadem: zavěsili na všechny osnovní nitě tenká kovová závaží, která při přetržení nitě klesla, čímž se stroj zastavil sám. Obsluha navázala osnovu a výroba mohla pokračovat.

 

V době, kdy neexistovaly dnešní optoelektronické senzory, to byl úžasný vynález, který umožnil plynulý provoz několika stavů najednou s obsluhou pouze jednoho pracovníka. Přednosti takového vynálezu můžeme pokládat za kořeny dnešního TPS: objeví-li se abnormalita, stroj se zastaví, a nedochází k výrobě nekvalitních produktů. Zároveň se tím mění role lidí – obsluha přestává být pouhým hlídačem strojů. Objevuje se pohyb s přidanou hodnotou a vzniká  džidóka, tj. princip zachycení abnormality přímo v  procesu a neposlání zmetku do následujícího procesu  – první ze dvou pilířů výrobního systému Toyoty.

 

Sakiči Tojoda, zakladatel Toyota Group byl později prohlášen za jednoho z deseti velkých japonských vynálezců1).

 

 

 

 

1) Masamicu Išii, Toyota seisan hóšiki, Čúkei šuppan, 2005