Střední Evropa zatím statečně vzdoruje Řecké nákaze. Porovnal jsme vývoj rizikových přirážek u vládních dluhopisů a reakci devizových trhů od eskalace řeckých problémů na začátku roku. A ve střední Evropě jako by se nechumelilo (viz grafy pod textem).

Nejlépe z hodnocení vyznívá Polsko, kde rizikové přirážky stouply nejméně a polský zlotý za posledních čtrnáct dní dokonce posílil. I v Česku a Maďarsku ale zatím zůstávají dluhopisové a devizové trhy v relativní pohodě.

Vidím za tím tři hlavní důvody. Za prvé, veřejné finance ve střední Evropě se pod vlivem krize sice výrazně zhoršily, ale jak v Polsku, tak v Česku jsou na hony vzdáleny řeckým problémům - nižší veřejný dluh i plánované schodky znamenají dramaticky nižší potřebu nového financování (českých 6-7% HDP versus řeckých skoro 20% HDP v tomto roce). V Maďarsku byly zase akutní problémy již dříve zažehnány dohodou s Mezinárodním měnovým fondem.  
Za druhé, vazba ekonomik střední Evropy na Řecko je velice nízká.  Celý region je více než s periferiemi eurozóny (Řecko, Španělsko, Irsko) spojen se současným tahounem evropského oživení - německou ekonomikou. Ta soudě podle posledního výsledky indexu Ifo zatím nemá výraznější problémy a nejbližší půl rok pro ní vypadá slibně.
Za třetí, řecký problém zatím nepřerostl v paniku v pravém slova smyslu. Jinak řečeno, investoři zatím nevěří v rozšíření řeckého problému do evropského finančního sektoru.
Třetí předpoklad v sobě skrývá největší riziko do budoucna. Nejistota kolem rozuzlení řecké šlamastiky bude sílit s tím, jak se budou blížit plánované mamutí emise řeckého dluhu.V dubnu a v květnu Řekové chtějí prodat dluh za 20 mld eur. Investoři v určitou chvíli mohou ztratit trpělivost a začít kupovat pouze super-bezpečná aktiva (německé a americké dluhopisy) a všechno trochu rizikovější prodávat. V takovém případě by se všechny středoevropské měny a dluhopisy mohly ještě zažít nepříjemný výprodej.