OPEC už není to, co býval.

Byly doby, kdy z ropného kartelu OPEC šel strach. Když Organizace zemí vyvážejících ropu vyhlásila v roce 1973 embargo na své vývozy do USA a západní Evropy, ceny černého zlata poskočily na čtyřnásobek a před pumpami západního světa se vytvořily kolony.

Současný propad ropných cen a konkrétně nedávné setkání členských zemí OPEC ve Vídni ukázaly, že moc kartelu je podkopána, a to zejména jeho schopnost ovlivnit ceny ropy směrem nahoru. Ani nejde o to, že oproti sedmdesátým létům podíl OPECu na celosvětové těžbě ropy klesl z poloviny na 40 %. To je stále hodně a omezení produkce kartelu by trhy neignorovaly.

Avšak celá řada členů kartelu má velké fiskální problémy a omezení těžby si stěží může dovolit. Každý barel jim přijde vhod. Podstatný útlum produkce bez finanční katastrofy mohou provést jen producenti na Arabském poloostrově v čele se Saudskou Arábií, která je největším exportérem černého zlata na světě. Ovšem i jejich možnosti pohnout ceny vzhůru jsou omezené, protože jejich místo na trhu mohou rychle zaujmout USA. „Břidličná revoluce“ s sebou přinesla zvýšenou severoamerickou těžbu, která je značně flexibilní a může rychle reagovat na tržní situaci.

Schopnost USA navýšit těžbu má být dokonce vyšší, než jaká je přisuzována Saúdské Arábii, která platí za jediného velkého swing-producera, tj. zemi s volnou těžební kapacitou. Podle banky Goldman Sachs mají být USA schopné během 30 dní svou produkci zvýšit o 5 milionů barelů za den. U Saúdů je to jen 1,5 milionu barelů. Omezení produkce OPEC by na svých bedrech musely nést jen arabské země, navíc by návrat cen ke hranici 80 USD na trh přivedl další americkou ropu. Zvýšit ropné ceny touto cestou se komplikuje.

Z „ropné zbraně“ zbyla patrně jen možnost Saudské Arábie navýšit svou produkci a poslat ropné ceny ještě níže. Díky tomu se pouštní království nadále těší jedinečnému postavení na ropných trzích. Aby severoameričtí těžaři produkovali více, potřebují odpovídající cenový signál. V pouštním království stačí zvednout telefon.

 

Vyšlo 11. 12. 2014 v týdeníku Ekonom.