Před třinácti lety, 27. května 1995, se v pražském podniku U Holubů na Smíchově konala nóbl party. Oslava narozenin. Kdo je tenkrát měl, už není podstatné, večírek se stejně moc nepovedl. Po chvíli do místnosti, přizdobené pečeným žralokem naplněným kaviárem, vrazila protimafiánská policie a všechny oslavence posbírala: měla za to, že celá akce je jen krycím manévrem k vrcholnému summitu ruskojazyčné mafie na téma „rozdělení vlivu" mezi její solncevskou a solomonskou větev.

Slavný zásah vedený tehdy sedmadvacetiletým policistou z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Zdeňkem Macháčkem neměl v roce 95 zrovna to, čemu se v angličtině říká „good press" - většina zatčených byla vzápětí propuštěna (a na deset let vyhoštěna) a advokáti oslavenců přešli do protiútoku. Ještě po několika letech Macháčkovi vážně hrozilo, že si půjde sednout.

Teď už asi čekáte, co to má společného s šedesátinami Miroslava Šloufa a jeho opulentní oslavou v Top hotelu, ale nebojte, dočkáte se.

O několik málo let později převzala vládu sociální demokracie Miloše Zemana. A s ním se do Strakovy akademie nastěhoval i Miroslav Šlouf. Upřímný, vstřícný chlápek, ochota sama. (Dodnes po hospodách na požádání vykládám, jak kvůli mně vypravil v dubnu 1996 během první kampaně Zemák Zemanovu Tatru přes půl Moravy a to tričko, co mi věnoval, si ještě teď beru na fotbal. Mladší spoluhráči na mě koukají jak na UFO.) Bývalý komunista, ale reformní, což jsem dodnes nepochopil, co v Československu LP 1987 znamenalo. A s ním se pomalu nenápadně začali do funkcí vracet všichni nepostradatelní profíci 80. let. Na vnitru to bylo skoro nejviditelnější - a Šlouf o něj taky projevoval mimořádný zájem. Což netvrdím já, ale tehdejší ministr vnitra Václav Grulich, kterého nemůžete jen tak obvinit ze zaujatosti vůči ČSSD a Zemanovi.

V létě 1999 najednou Macháčka takhle brzo ráno sebrali, na tři měsíce strčili do vazby a obvinili z vydírání jakéhosi celníka. Zkrátím to, i když detaily jsou mimořádně zajímavé, Respekt o tom popsal tunu papíru, zájemci to určitě najdou někde na webu. O dva a půl roku později byl Macháček čistý, žalobce v závěrečné řeči dokonce sám stáhnul žalobu a soudce prohlásil, že to byl čistě zmanipulovaný případ: msta.

Na jaře 2000 šlo už o Macháčkova šéfa: ano, toho Jana Kubiceho - v dobovém tisku snadno dohledáte, kdo nejvíc tlačil na jeho odvolání. Tehdy to ještě nevyšlo, na pomoc Kubicemu se na Zbraslav osobně rozjel Václav Havel.

O pár měsíců později ale padnul Evžen Šírek, šéf SPOK, což byla ekonomická kontrarozvědka. Důvod byl úplně směšný, Šírek se prý z domova připojoval k policejnímu serveru, kvůli čemuž přišel o bezpečnostní prověrku. Připomínám: bylo to v době, kdy prověrku od NBÚ nakonec dostal i náměstek policejního prezidenta a předlistopadový bachař Václav Jakubík, který podnikal s agentem StB.

Šírek ale taky ve stejné době chystal zátah na partu kolem Františka Mrázka, o němž dnes Šlouf s úsměvem vypráví, jak mu nosil k vánocům rohlíčky z domácí pekárny a jak se na Úřadu vlády bavili o privatizaci bank.

Mimochodem, Kubice, Macháček a Šírek měli jedno společné: k policii nastoupili až poté, co Šlouf a spol. odtáhli v roce 89 od moci. Bohužel dočasně.

Zdálo se, že Šlouf a jeho kumpáni budou zemi vládnout, jak se jim zlíbí. Jenže Šloufova sláva rostla každým dnem, až dorazila za Atlantik: málokdo v letech 2000 - 2002 tak zajímal americké služby, jako právě Zemanův šéfporadce. Zcela vážně hrozilo, že Washington přestane kvůli Šloufovým kamarádům z Long Islandu dodávat Praze tajná data - předpremiérská cesta Vladimíra Špidly do USA na jaře 2002 neměla o moc víc vážnějších témat a Špidla také Američanům slíbil, že Šlouf zmizí z české politiky s odchodem Miloše Zemana. (Jak já se těšil!)

Šlouf zmizel - a teď je asi potřeba udělat tečku a chystat se na druhý díl celého tohoto příběhu. Už se ty marketingové triky taky učím.

Vlastně, ještě jedna věc - ta Šloufova velkolepá úterní oslava v předělaném paneláku na Spořilově. Souhlasím s Louisem Freehem, bývalým šéfem FBI, který kdysi gratuloval české policii k zásahu U Holubů a který na to před týdnem vzpomínal v HN: Některé večírky je užitečné rozehnat hned na začátku.