Sdružení eStat.cz „předalo Irům výroční Antibyrokratickou cenu Michala Tošovského za odmítnutí lisabonské smlouvy.“ Tak praví titulky zpráv tiskových kanceláří.

Tedy „Irové“… Cenu dostal Declan Ganley, irský milionář, podnikatel a šéf hnutí Libertas, které má hlavní zásluhu na tom, že Irsko odmítlo Lisabonskou smlouvu.

Na samotné věci nepřekvapí komu dává sdružení eStat.cz svá ocenění. O lecčem (tedy především o gigantické odvaze a velké nezávislosti) svědčí už to, že prvním nositelem ceny se stal prezident Václav Klaus (za celoživotní zásluhy o boj s byrokracií) a hned po něm následoval ministr průmyslu Martin Říman.

Co ale stojí za pozornost je, že slavnostní ceremoniál udílení antibyrokratické ceny se odehrál ve Valdštejnském paláci. Ganley sklidil bouřlivý potlesk senátorů a poslanců ODS a úvodní slovo pronesl předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), tedy druhý nejvyšší ústavní činitel ve státě.

Ocenění je podle něj dobrý podnět pro ty, kdo nechtějí reagovat na zkušenosti nových členských zemí a nechtějí se smířit s bruselským centralismem. Zbytečná byrokracie je podle Sobotky to nejhorší, „co může člověka v životě potkat.“

K tomu několik poznámek. Za prvé by bylo zajímavé zjistit, odkud se bere přesvědčení mnohých, že se ODS pod vedením Mirka Topolánka emancipuje od eurofobie Václava Klause. Podle mne se ODS naopak Klausovi přizbůsobuje.

Za druhé by mne zajímalo, proč ODS tak vadí, že leckdo by v Evropě stál o to, postavit de facto české předsednictví Unie na vedlejší kolej. Vždyť by v ODS měli být rádi, že s tím odpudivým Bruselem nemají nic společného. Jedním z faktorů, proč má české předsednictví poměrně slabou podporu je skutečnost, že Češi odkládají přijetí Lisabonské smlouvy, všelijak se přitom vykrucují a nedrží slovo.

Za třetí se ukazuje, že obavy z toho, že účelem a cílem jakési Klausem připravované úřednické vlády má být zařídit odmítnutí Lisabonské smlouvy a nastavit tak podmínky k odchodu České republiky z Unie.

Za čtvrté je nepochopitelné, co má mít Lisabonská smlouva společného s byrokracií.

A konečně, tedy za páté, by bylo dobré - pokud kritizuji "nadnárodní" či bruselskou byrokracii - zamést si před vlastním prahem. Česká republika není zrovna vyhlášena štíhlým státem a průhledným hospodařením. Je naopak vyhlášená arogantním a líným úřednictvem, hloupými a nadutými politiky a všeobecně rozlezlou korupcí. Kdyby se bruselští úředníci přijeli do Česka učit, asi by se podivili.

Článek vyšel na Respekt.cz.