Volby jsou pro trhy vždy zvláštním okamžikem. Vytváří přirozený prostor pro změnu dosavadního kurzu, a investorům tak servírují koktejl očekávání, nadějí i obav. Před dnem D se proto obyčejně trhy mírně zklidní, obchodují se menší objemy, s napětím se vyčkává. Pnutí je o to větší, čím akutnější je změna kurzu a čím více je v sázce – současná volba prezidenta USA je toho zářným příkladem.

Po volbách napětí opadá a prvotní rekce na výsledek bývá čistě emocionální. Favorit trhů zvítězí, nebo prohraje. Intenzita reakce ale závisí na tom, jak moc je skutečně v sázce.

Pro příklady nemusíme chodit až na druhý břeh Atlantiku. Postačí i nedávná historie střední Evropy. České volby v roce 2006 skončily nečekaně těsným vítězstvím pravice a několikaměsíčním povolebním patem, což bylo pro investory určitým zklamáním. Bezvládí ale vzhledem k dobrým výsledkům ekonomiky nevyvolalo na finančních trzích prakticky žádnou negativní odezvu.

Opačným příkladem jsou polské volby v roce 2007, kdy se rozhodovalo o zásadní změně kurzu. Odstavení konzervativně-populistické koalice od moci a přesvědčivé vítězství liberálů vyvolalo na trzích euforii a odstartovalo výrazné zisky polského zlotého.

Po prvotní reakci se ale trhy zpravidla začnou ptát, jestli jsou očekávání, ať pozitivní, či negativní, reálná. Zpravidla se ukáže, že zcela růžově nebo černě namalované scénáře jsou přehnané. Pozornost se od předvolební rétoriky stáčí k tomu, co se skutečně dá a bude měnit.

Nejinak tomu bude zřejmě i v USA, kde trhy zpravidla v minulosti reagovaly pozitivně na vítězství republikánů, protože jejich opatření šla ruku v ruce se zájmy byznysu. Dnes je situace o něco komplikovanější. Body na Wall Streetu si připisuje spíše Barack Obama, který prokázal lepší orientaci v ekonomických otázkách a především se ukazuje jako dostatečně pragmaticky uvažující politik.

Trhy jsou totiž přesvědčeny o tom, že cesta z dnešní krize vede právě skrze pragmatické hledání nových řešení, a proto u nich republikán McCain svým dogmatickým lpěním na osvědčených republikánských receptech ztrácí body. Naopak demokratickému kandidátovi je mnoho byznysmenů ochotno odpustit i protekcionistickou rétoriku a volání po vyšších daních.

V okamžité reakci proto trhy spíše potěší vítězství demokratů, i když se pravděpodobně již s předstihem odrazila ve včerejších prudkých ziscích akcií (šance na vítězství Obamy na trzích přesahovaly 90%). Až si ale sedne povolební prach a pozornost se soustředí na faktické možnosti, euforie rychle opadne. Ani Barack Obama není kouzelným dědečkem a nedokáže Ameriku rychle vytáhnout z ekonomické krize. Dnes se stále hraje hlavně o zastavení pádu americké ekonomiky a minimalizaci škod. To ostatně investorům velice rychle připomenou nová mizerná makročísla v čele s pátečním nárůstem nezaměstnanosti… 

Článek v kratší verzi vyšel také v E15