Uplynulo teprve několik minut od odvysílání reportáže Janka Kroupy o kauze poslance Moravy a špinavých praktikách v české politice. Přestože v temném příběhu z podpalubí ODS nevystupuje jako její přímý aktér předseda Topolánek, je to právě on, kdo mi v celé kauze přijde nejméně důvěryhodný. Nevím, proč mu dal redaktor Kroupa na závěr své detektivní reportáže poslední slovo. Pravda, pro povrchního diváka to mělo téměř osvobozující přídech – konečně vrcholný politik, který tuto špínu nejen odsuzuje, ale je tak čistý, že o její přítomnosti v nejvyšších patrech české demokracie dosud neměl ani ponětí! To překvapení, to zklamání! A on, Mirek Dušín Topolánek, volá nyní po hlavě Tlustého Bidla, který je za celou tuto hru osobně odpovědný. Spolu s mladičkým poslancem Janem Moravou, jehož lidská – natož politická – nezkušenost mu čouhá z gatí.

Ne, nedělám si iluze o poslanci Tlustém. Nicméně reportáž prokázala, že Jan Morava, zastupující zájmy Tlustého odpůrců ve vedení ODS, není pro Tluchoře s Dalíkem persona non grata. Ostatně Dalík, jak víme z jeho vlastního vyjádření, má pikantních fotografií s Vlastíkem plný šuplík a Tluchaře zajímalo jen to, zda Kroupa a spol. nabízejí fotografie v celku či jednotlivě. Ještěže jsme si mohli vyslechnout Topolánkovo ujištění, že se on a „jeho lidé“ zachovali čestně a připravené provokaci nepodlehli. Takové štěstí hloupý Morava neměl. Reportéři TV Nova si ho upekli za živa, byl totiž až příliš snadným soustem. Ona totiž příležitost – u mravně nevyspělých jedinců – dělá zloděje. Kdo ví, kdyby Kroupa a jeho tým tuto špinavou hru nerozehráli, neměl by Morava svoje svědomí zatíženo tolika hříchy, jak je tomu dnes.

Jeví se mi to tak, že žádný z výše uvedených politiků nemá v tomto teatrálním představení čisté svědomí. Bůh suď. Z celého příběhu zůstává jediné – pachuť a nedůvěra ve stranickou politiku. A hrozivé vědomí, že vás může kdejaký novináříček svádět ke zlu, aby pak pohoršenému národu vytroubil, jak jste tomuto pokušení podlehli. Ještě že tu nemá kdo točit (nejlépe skrytými kamerami) morální selhání či křivárny „hlídacích psů“ naší těžce zkoušené demokracie…