Pohled do střev evropské ekonomiky začíná být čím dál tím černější. Odhady HDP za druhý kvartál ukazují na zhoršující se kondici napříč starým kontinentem. Můžeme zapomenout na příběh o silné Evropě, která je schopná ustát jakkoliv silné zpomalení USA. Imunitní systém Evropy totiž začíná pomalu podléhat silnému euru, drahé ropě a slabší zahraniční poptávce.
Na začátku roku vypadalo vše o poznání růžověji. Eurozóna sice zpomalovala, ale měla své záchranné mantinely. K těm patřila především německá ekonomika, která v posledních letech výrazně zvýšila svojí konkurenceschopnost. Prvotní šok v podobě zpomalení USA tak byla schopná ustát a vynahradit si ho solidní poptávkou z asijských zemí. Dobře se vedlo také hlavním obchodním partnerům Německa, ke kterým se řadí i Česká republika a většina našich středoevropských sousedů. Nad ostatními částmi Evropy se ale již začala stahovat mračna. Mezi prvními obětmi americké hypotéční a kreditní krize byly ekonomiky více obchodně propojené s USA nebo silně závislé na realitním sektoru. Již na začátku roku tak výrazně zpomalilo americkými investicemi prosycené Irsko nebo stavebním boomem zasažené Španělsko.
Pololetí teď navíc přináší další špatné zprávy. Globální problémy začínají brzdit i dosavadní lokomotivu eurozóny Německo. Na počátku roku totiž německé firmy těžily vedle solidní asijské poptávky také z dobrého zajištění proti posilujícímu euru. S postupem roku jim ale zajištění začalo docházet a k tomu se přidala negativní souhra vysokých cen ropy, zvolnění asijské poptávky a dalšího růstu úrokových sazeb. To vše ve chvíli, kdy nálada mezi německými spotřebiteli vězí na bodu mrazu a domácí poptávka tak zahraniční výpadky jen s těží nahradí.
Německo přidělává vrásky na čele celé eurozóně, protože právě ono ji do dnešní chvíle drželo nad vodou. Z ostatních velkých ekonomik se Itálie pohybuje na hraně recese a Francie je o poznání zranitelnější a více závislá na samotném Německu. Šlápnutí na brzdu v eurozóně je trochu cítit i v jinak málo problematické střední Evropě. Zpomalení v Česku je ale spíše důsledkem vyšší inflace a slabé domácí poptávky. Ochladnutí zahraniční poptávky a silná koruna se na výkonu českých exportů zatím prakticky nepodepsaly. To je důležitá zpráva pro ČNB. Ukazuje totiž, že poslední pokles úrokových sazeb byl na místě. Ospravedlňuje ho ne jenom silná koruna, ale i pomalý růst eurozóny a zpomalování české domácí poptávky.
Článek byl též publikován v deníku E15
