Na takové zprávy o Pobaltí prostě nejsme zvyklí. Mírně i dost nafoukaní Estonci, dávající dosud postkomunistickému světu lekce z reforem, opatrně počítají každou svoji korunu. Jejich ekonomika letos neroste téměř vůbec, i když v předcházejících letech to bylo mezi sedmi a deseti procenty ročně. Ceny nemovitostí padají a roste inflace. Jen o něco lépe jsou na tom Lotyši (růst zatím jen kolem tří procent) a Litevci (růst se snížil na pět procent).

Jak vypadá příprava na „tvrdé přistání“, o němž čím dál častěji mluví ekonomové, v estonské praxi?

Především, Estonci se přestávají tvářit jako mistři světa. „Je to čím dál horší,“ přiznávají. Realitní brokeři varují své zahraniční zákazníky před investicemi do nemotivostí v Tallinnu, kde ceny klesají od loňského srpna. Jen letos spadla cena pronájmu nemovitostí v estonském hlavním městě o čtvrtinu. Konec realitního boomu a s ním spojeného stavebnictví je podle expertů hlavní příčinou estonského propadu, i když malá otevřená ekonomika je citlivá na výkyvy světového hospodářství a současná světová situace ji také nepomáhá.

Vláda škrtá v rozpočtu, ministerstvo hospodářství údajně zrychlilo přípravy na privatizace těch podniků, které ještě zbývají (například pošta). Politici ovšem oficiálně uklidňují, že nejde o rychlé naplnění státní pokladny, ale o dlouhodobou strategii.

Objevuje se víc zpráv o nekompetentnosti estonských vládních úředníků, dosud v postkomunismu spíš považovaných za vzor. Oproti zvyklostem severských zemí jejich počet vzrostl podle listu Baltic Times o téměř deset procent, i když Estonsko se pyšní propracovaným systémem elektronické státní správy. Estonsko také zřejmě přijde o 96 miliónů eur z evropských fondů, protože je podle zprávy Národního rozpočtového úřadu nedokázalo ve správné lhůtě využít.

Estonci už prostě nejsou premianti. Nabízí se otázka, jestli to, co se nyní děje v Pobaltí (Lotyšsko má podle studie Hansabanky na tom být nejhůře na konci letoštního roku), není předobrazem toho, co může krize přinést třeba do Česka a dalších zemí, doposud si užívajících ekonomického růstu?

Estonci i v tomto ohledu nabízejí zajímavý příklad: třeba nezaměstnanost jim neroste, podnikavý byznys stále tvoří nová pracovní místa. Už dávno tu totiž neplatí, že zdejší pracovní síla jen pouze levná. Ona dokáže i přidávat vysokou hodnotu a estonští byznysmani, kteří osvědčili svoje schopnosti při budování ekonomiky nového státu v devadesátých letech, se už s touto výzvou začali vyrovnávat.

Ale pořád stále víc lidí pracuje ve stavebnictví než v počítačovém průmyslu. Estonci jsou podle nedávno zveřejněné americké studie šestnáctým nejméně šťastným národem na světě, nálada jim klesá už od poloviny devadesátých let. Nyní se k dlouhodobé psychické depresi přidala i deprese ekonomická. Léčba bude dlouhá a bolestná. Zatím jim nepomáhají ani výlety na jejich kouzelný ostrov Saaremaa, z něhož zahraniční turisté odjíždějí nadšeni.